Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek jednal včera s ministrem školství Josefem Dobešem. Ministr zástupcům krajů představil pracovní záměr respektive pracovní doporučení svého rezortu o postupné  optimalizaci středních škol. Studentů je totiž méně než volných míst, a to nejen na Vysočině.

Například v našem kraji činí meziroční pokles počtu žáků v prvních ročnících 800, tj. 13%, celkový meziroční úbytek počtu žáků v krajem zřizovaných středních a vyšších odborných školách činí 1300 žáků, tj. 6% (téměř tři průměrně naplněné školy). Prioritou do budoucna budou technické školy a učiliště s tím, že ministerstvo nebude podporovat vznik dalších soukromých škol.

Demografický pokles s dopadem na naplněnost středních škol není novinkou, odbor školství Krajského úřadu kraje Vysočina vývoj dlouhodobě sleduje a pro potřeby dalšího rozhodování zpracoval studii, která počítá i s ekonomickými dopady. Logicky dalším úkolem je připravit návrh opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol. „Chceme reagovat na úbytek žáků, ale nepůjde o rozhodnutí od stolu. Připravované kroky vedené s ohledem na demografický vývoj v rámci regionu, projdou několika připomínkovými koly a hlavní důraz bude kladen na potřebu trhu práce a na zachování kvalitní nabídky středního školství," upozorňuje hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Uvažuje se např. o komplexní změně řízení krajského středního školství nebo o změnách v síti víceletých gymnázií. "Navrhované změny jsou koncipované tak, aby některé obory v kraji díky poklesu počtu vycházejících žáků trvale nezanikly. Přemýšlíme o opatřeních, která pomohou vedení škol překonávat výkyvy v počtu dětí i měnící se požadavky mladých lidí i firem na oborovou nabídku," uvedla radní kraje Vysočina pro oblast školství Marie Kružíková s tím, že ke změnám v nabídce a organizaci školství v našem regionu nedojde bez cílené diskuze se samosprávami měst, zástupci zaměstnavatelů a vedením škol.

Ministerstvo školství i kraj se shodují i v dalších tématech. „I na Vysočině směřujeme k vyšší objektivitě při vstupu do maturitních oborů středních škol. V minulém a letošním roce jde zatím o jednoznačné doporučení zřizovatele konat přijímací zkoušky, v případě změny současné legislativy by bylo možné toto upravit jako povinnost v návaznosti na standardizované výstupy ze základních škol,“ připouští Marie Kružíková.