Kraj Vysočina má kvalitně zpracovanou koncepci zdravotnictví, která však na úrovni státu úplně chybí. Vedení Kraje Vysočina si velice dobře uvědomuje, že balík peněz na poskytování zdravotní péče z veřejného pojištění je omezený. Jsou to však zdravotní pojišťovny, které přijímají opatření, která ve svých důsledcích možná mají omezit péči o pacienty v regionech, což v praxi může například znamenat, že by mohli i na běžné operační výkony své klienty posílat do vzdálených velkých (v budoucnu možná jen ministerstvem zřizovaných fakultních nebo univerzitních) nemocnic.  Při dohledávání skutečných důvodů pro rušení lůžek zjistíme, že pravděpodobně neexistují žádná konkrétní čísla, i cifra 10 000 lůžek se stala spíše mediální pravdou než skutečnou nutností. Nikdo z těch, kteří Memorandum podepsali není schopen komentovat optimální strukturu lůžkového fondu, už vůbec nemají představu o tom, co regiony s ohledem na spádovost,  demografickou strukturu nebo zhodnocení evropských dotací potřebují. Na rušení nemocničních lůžek tak doplatí krajské menší nemocnice, které poskytují kvalitní a při účtování navíc levnější péči.