Trasa páteční maratonské etapy zavedla účastníky Rally Dakar zpátky do Arequipy. Posádky měly na programu nejdelší, 517kilometrový měřený úsek a 197 kilometrů přejezdů. Z bezpečnostních důvodů tuto etapu organizátoři zhruba na 425. kilometru zrušili. Výsledné pořadí zatím není známé, ale obě posádky MP-Sports dorazily v pořádku do bivaku. Ouředníček – Křípal to předběžně vidí na 22. místo.
Druhou část maratonského putování, při hromadném startu po skupinách podél pláže, odstartovali Tomáš s Davidem ve speciálu Ford Raptor #332 jako 36. automobil. Zažili spoustu předjíždění, obrovské duny, rychlé pisty i fesh fesh. Právě v místech fesh feshe byl vítr silný natolik, že nebylo vůbec nic vidět. Proto organizátoři z bezpečnostních důvodu raději tuto etapu zrušili.
Páteční výzvu popsal Tomáš Ouředníček slovy: „Jsme v půlce Dakaru, ale to, co tomu předcházelo, bylo napínavé. Ráno se nám moc nechtělo vstávat a odstartovat, protože jsme věděli, že nás čeká dlouhá a náročná trať. Ještě před startem nám kluci z rychlé asistence vyměnili poškozený plyn. S Davidem jsme si řekli, že pojedeme úplně na jistotu, nebudeme vůbec nic riskovat, že důležité je dostat se do cíle. Za mě musím říct, že se mi nakonec jelo celkem pěkně. Podařilo se nám udělat dobré tempo a pořád jsme někoho předjížděli. Ale pak jsme přijeli do fesh feshe a to byl opravdový masakr. Naštěstí naše auto nikde nezapadlo, ale viděli jsme spoustu zapadených aut a byla to beznadějná situace. Ve fesh feshi jsme se snažili jet tam, kde bylo aspoň trošku vidět a najednou jsme se dostali do údolí, ve kterém foukal mírný protivítr. Byla tam absolutně bílá tma. Takovou jsem ještě nikdy nezažil. Vůbec nic nebylo vidět a vůbec jsme nevěděli, kam máme jet. Zařadil jsem jedničku a jel úplně pomalu. V kokpitu bylo zvláštní ticho a krokem jsme jeli do úplné tmy. Bylo to naprosto stejné, jako kdyby člověk zavřel oči a jel. Po chvilce jsme zastavili a všimli jsme si, že stojíme jen několik metrů od kamionu týmu Buggyra, do kterého bychom narazili. Když jsme zkoušeli jet dál, náhle jsme slyšeli zvuk nějakého motoru a hned kolem nás projela Toyota. Bylo to strašidelné. Na Dakaru jsem se ještě nikdy takhle moc nebál. Měl jsem strach, že do nás někdo narazí nebo že spadneme ze skály. Vůbec jsme nevěděli, kde jsme. Ale pak už se závodilo celkem pěkně, protože auto fungovalo super. Akorát v jednom velkém fesh feshovém poli byla opět skrytá jáma, do které jsme pěkně napálili. Moje záda a Davidova kolena dostala definitivně zabrat. Ale Shrek se jen lehce oklepal a jel dál. Je to úžasný auto. Po neutralizaci se mělo pokračovat dál obrovským kamením a fesh feshovými poli. Na CP3 nám ale pořadatelé oznámili, že etapu zkrátili a ukončili. Tím pádem jsme v půlce Dakaru! A to je skvělé!“
Navigátor David Křípal dodal: „Na tuhle etapu jsme se vůbec netěšili. Nakonec byla kupodivu příjemná. Ze začátku se jelo hodně pěkně, předjeli jsme spoustu aut. To bylo parádní. Duny byly těžké, ale užili jsme si je. Spousta aut byla za námi a potkali jsme několik nehod. Na jednu stranu to byla těžká etapa a jsem rád, že byla zrušena. Časově nám to totiž vycházelo tak, že bychom dojížděli do toho nejhoršího v noci. A fesh fesh v noci nechce zažít asi nikdo. Naštěstí to dopadlo takhle. Jedeme dál. Jsme hrozně špinaví, ale hrozně šťastní!“
Prokop s Tománkem v jejich voze Ford Raptor #305 byli mezi 19 posádkami automobilů, které pátou etapu zdolali celou. Zajeli skvělý 8. nejlepší čas, což je pravděpodobně posunulo na 8. místo v celkové klasifikaci.
První polovina Rally Dakar je za námi. Zítra čeká závodníky den volna v Arequipě. Rozhodně to ale nebude den odpočinku. Posádky musí kompletně připravit techniku na druhou část Dakaru, která bude plná dun a písku.
