Ve čtvrtek 11. listopadu se v 14.00 v aule Katolického gymnázia uskuteční v rámci projektu Příběhy bezpráví projekce filmu Olgy Sommerové Ztracená duše národa, který vypráví o násilném zničení sedláků v padesátých letech.

Součástí projekce bude setkání a beseda s místními rodačkami, kterým kolektivizace a komunistický režim zasáhl do života. Jedná se o spisovatelku, spoluzakladatelku jihlavského Občanského fóra a Jihlavských listů Ludmilu Klukanovou a dlouholetou profesorkou Katolického gymnázia Marií Velebovou.

„Považuji za důležité, abychom studentům, ale i veřejnosti umožnili získat pravdivý pohled na dějiny dvacátého století. Setkání je připravené tak, aby bylo obrazově zajímavé, což zajistí film o sedláckých represáliích, a také pravdivé s možností diskuze, proto jsme pozvali pamětnice této doby. Každý se tak může osobně setkat s těmi, kteří zažili dobu bezpráví a teroru,“ popisuje ředitel Pavel Krška.

Film Olgy Sommerové dokumentuje perzekuce sedláckých rodin. Z původních pěti tisíc rodin, které se staraly o své hospodářství a které za toto „hromadění majetku“ komunisté vystěhovali stovky kilometrů daleko, zůstalo po restitucích v zemědělství pouze osmnáct.

Hostem debaty bude Ludmila Klukanová, která pochází z Lipníku u Hrotovic z rodiny velkostatkáře. Prožila období násilné kolektivizace, která změnila tvář vesnic a dobu, kdy lidé ztratili lásku k půdě a zvířatům. „Byly to pozemky, které už nikdo neměl rád a zvířata to samé. Odcizilo se to od těch lidí, už se tam chodilo do práce jako do továrny,“ popisuje dopady Ludmila Klukanová, která pamatuje také tragický případ Babice a atmosféru strachu, kdy za každý schovaný pytel setby do zásoby kvůli přežití hrozilo vězení.

Druhým hostem bude Marie Velebová, pamětnice násilné kolektivizace na Třebíčsku.

Dějepis 21. století: osobní setkání s pamětníky je pro studenty cennější než učebnice
Katolické gymnázium Třebíč se stejně jako další desítky školy v republice připojilo do šestého ročníku projektu Příběhy bezpráví. V průběhu listopadu na školách proběhnou filmové projekce a besedy s pamětníky a historiky týkající se období komunistického Československa. „Chceme, aby naši studenti přemýšleli a mluvili o těchto událostech, protože se stále jedná o živé dějiny, které zasahují do naší společnosti. Výuka dějepisu není o letopočtech, ale o souvislostech a o příbězích našich rodin,“ uzavírá učitel Antonín Zelený s tím, že chce i nadále ve výuce používat tyto vzdělávací metody.