Kriminalisté oddělení hospodářské kriminality v Třebíči ukončili vyšetřování rozsáhlého a složitého případu podvodu. Devětadvacetiletá žena sjednávala úvěry na další osoby bez jejich vědomí nebo uzavírala smlouvy na sebe, i když věděla, že úvěry nebude moci splácet. Ve většině případů jí byly peníze poskytnuty a žena takto získala celkovou částku téměř tři miliony korun, splátky poté hradila pouze výjimečně. Obviněna byla ze spáchání tří trestných činů.

Prověřování případu pro kriminalisty třebíčského územního odboru začalo přijetím trestního oznámení jedné z podvedených osob, postupně ale zjistili, že poškozených je více. Někteří další se následně sami přihlásili a případ se začal rozrůstat.

„Provedli jsme rozsáhlé a náročné šetření u finančních společností, vyslechli desítky osob, shromáždili nezbytné informace a písemnosti, vyžádali si a vyhodnotili příslušné dokumenty,“ řekl vedoucí oddělení hospodářské kriminality Antonín Vlček. Jak dále dodal, kriminalisté provedli také domovní prohlídku, při které zajistili listinné důkazy a výpočetní techniku.

Na základě shromážděných důkazů zahájil policejní komisař trestní stíhání devětadvacetileté ženy z Třebíče, která v minulosti ještě nebyla soudně trestána. Čelí obvinění ze spáchání několikanásobného zločinu a přečinu podvodu, dílem dokonaných a dílem ukončených ve stádiu pokusu, dále opakovaného přečinu poškození cizích práv a přečinu úvěrového podvodu.

Konkrétně je viněna z toho, že v období od poloviny roku 2011 do konce loňského roku celkem ve třiadvaceti případech požádala podvodně u finančních společností o poskytnutí úvěru. Smlouvy uzavírala osobně nebo prostřednictvím internetu. Při žádostech zneužívala osobní údaje jiných osob. Značnou část peněz vylákala na své blízké příbuzné, další pak na osoby, se kterými se znala.

„Na nejbližší příslušníky své rodiny bez jejich vědomí a souhlasu uzavřela u finančních společností poskytujících stavební spoření smlouvy na poskytnutí úvěru v částkách pohybujících se v řádech stovek tisíc korun. Do žádostí uváděla lživé informace, které dokládala nepravdivými dokumenty a potvrzeními o příjmech a zaměstnání, smlouvy za poškozené jejich jménem podepisovala. Peníze si poté nechávala zaslat na svůj účet, ten měnila. Smlouvy uzavírala, i když věděla, že nebude schopna vzhledem ke své špatné finanční situaci splátky hradit. Na počátku své trestné činnosti několik splátek u poskytnutých úvěrů uhradila, postupem času byla situace čím dál tím tíživější a žena přestala peníze splácet úplně,“ popsala policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Úvěry na své blízké příbuzné uzavírala opakovaně také prostřednictvím internetu. „Na internetových stránkách finančních společností žádala o poskytnutí úvěru, vydávala se přitom za své blízké příbuzné a uzavírala na ně bez jejich vědomí a souhlasu smlouvy. V těchto případech se částky pohybovaly převážně v desítkách tisíc korun,“ pokračovala mluvčí.

Kromě vlastní rodiny byly pro obviněnou ženu cílovou skupinou osoby, se kterými se znala a které jí důvěřovaly. Se znalostí jejich osobních údajů žádala jejich jménem o poskytnutí úvěru, a to osobně nebo prostřednictvím internetu.

„Poskytnuté peníze byly ženě zasílány na její účet. Někdy si ale nechala finanční hotovost poslat i přímo na účet poškozených, kdy využila jejich důvěry a vstřícnosti. Jednoho z poškozených, který netušil, že na něho žena sjednala úvěr, například lživě přesvědčila, že jedna klientka potřebuje získat peníze, aniž by o tom věděl její manžel, a proto by k této finanční transakci potřebovala využít účet někoho jiného. Když s tím poškozený souhlasil, byl poskytnutý úvěr zaslán na jeho účet. Poté peníze vybral, a aniž by věděl, že to jsou vlastně jeho peníze, předal finanční částku ženě,“ uvedla Jana Kroutilová.

Někteří z poškozených se dostali do další velmi nepříjemné situace, neboť vzhledem k tomu, že nebyl úvěr splácen, obrátila se finanční společnost na soud a byla nařízena exekuce. Další újmu na svých právech utrpěli také tím, že aniž by to tušili, byli evidováni jako dlužníci v databázi spotřebitelů neplnících své povinnosti.

Úvěry se ale žena snažila získat i na sebe, do žádostí uváděla nepravdivé informace o svých příjmech a finanční i životní situaci. V některých případech jí peníze poskytnuty byly, v dalších ne. Při jednom z pokusů žádala o poskytnutí úvěru ve výši jeden a půl milionu korun, úvěr jí poskytnut nebyl.

Nevyšel jí například ani pokus, při kterém se snažila získat na poškozeného muže úvěr ke stavebnímu spoření ve výši 800 tisíc korun na rekonstrukci rodinného domu. Pracovnice finanční společnosti osobně kontaktovala přímo poškozeného, který jí sdělil, že o žádný úvěr nežádal.

Případ kriminalisté předali na státní zastupitelství s návrhem na podání obžaloby. Vzhledem k tomu, že byla činem způsobena značná škoda, hrozí obviněné ženě trest odnětí svobody až na osm let.